Udělejte si jednoduchý test o Meryl :)

29. rok 3. část

18. listopadu 2015 v 15:25 | bestmeryl |  Náše POVÍDKA
A máme tu Vánoce, to znamená všichni Gummerovi opět pod jednou střechou. A na to se všichni opravdu těšíme. Zrovna jsme domů s Donem dopravili obrovský vánoční strom a celé zdobení bude zase na mně. Ale můj drahý manžel si to vynahradí v kuchyni u pečení cukroví, do toho já se moc nepletu.
"Tady máš stromeček, ozdoby ti snesu z půdy, jo? Zatim mi můžeš na chystat formičky na cukroví." Dal mi pusu a už byl pryč. Stejně je zvláštní, že kuchyně je Donovo království, ale jediný, kdo pořádně ví, kde se co má hledat, jsem já. Našla jsem snad vše, co je potřeba, nejspíš je jedno, jestli budou perníčky i ve tvaru anděla, nebo místo toho bude víc Santů. Teda aspoň mně je to jedno. Přenechala jsem kuchyni své milované polovičce a odebrala se do obývacího pokoje ke stromku. Zapnula jsem si k tomu rádio s koledami a dala se do práce.
"Páni, to je ale strom." Usmál se Don.
Malinko jsem odstoupila a podívala se. "Jo, letos moc povedený." Usmála jsem se.
"Děti budou nadšené."
"To by měly, však mi to dalo práce. Jak jde pečení, zlato?"
"Vše v troubě."

"Mám to doma ale šikulu." Políbila jsem ho a pohladila po tváři.
"Aspoň že víš, koho sis vzala."
"Víš, že jsem náročná, jen tak s někým bych se nezahazovala... A teď tu debatu nechme, vezmeme si vínko a zabalíme dárky." Zavelela jsem.
****
Sledovat Meryl při vánočních přípravách je opravdu prima. Její oči mají takovu zvláštní radostnou jiskru, která je vidět jen během těchto svátků. Zrovna v tomto ohledu nikdy z dítěte nevyrostla a to se mi na ní moc líbí.
"Tak a poslední dar je zabalen." Prohlásil jsem spokojeně a položil ho na hromadu těch ostatních.
"Nádhera, teď je musíme schovat, kdyby náhodou děti napadlo je hledat."
"Napadne, každý rok se plíží domem a zkoumají každou jeho píď." Zasmál jsem se.
"Ale poslední roky na naši schovku nemůžou přijít!" Řekla spokojeně a začala dárečky schovávat.
Už jen musím zařídit posledních pár nákupů a mám hotovo. S dětmi jsem pro jejich matku vymyslel úžasný dárek, takže se nemůžeme dočkat, až ho konečně rozbalí. Ale pořád je ještě pár dní čas.
Druhý den ráno se tu konečně sešly naše čtryři ratolesti. Jak je jejich zvykem, nejdříve se vrhly na svou milovanou matku a teprve potom se nějakému objetí dostalo i jejich otci. Potom svoje dárky položily pod stromeček a usadily se v obýváku. Meryl už stihla přinést hrnečky s horkou čokoládou a cukroví.
"Jen si berte, miláčci moji." Usmála se a posadila se ke mně na křeslo. Takové pobídky nebylo ani třeba, naše dětičky se na to vrhly jako čtyři hladové saně.
"Tati, ty zázvorky se ti moc povedly." Usmála se Mamie, je to její neoblíbenější vánoční cukroví. "Že máš pro mě pořádnou zásobu?"
"To víš, že ano, zlatíčko. Najdeš je tam, jako vždy."
Po chvilce povídání jsme si pustili televizi s pohádkami a popíjeli punč.
****
S dospělými dětmi je přeci jen na Vánoce o starost méně, nemusíme s Donem vstávat v noci a chystat dárky pod stromeček. Takhle je tam dáme, když se děti rozejdou do pokojů a je klid.
"Dárky jsou pod stromečkem, tak můžeme jít spát." Oznámila jsem a svalila se k Donovi do postele.
"Hmmm..." Zamručel můj manžel, přitiskl si mě k sobě a do minuty jsme oba spali.
Ráno nás už klasicky vzbudila naše "malá" holčička skákáním na posteli a křičením: "Vstávat! Santa už u nás byl!"
"Však už jsme vzhůru!" Ozval se Don a rozlepil své ospalé oči.
"Tak ale šup, nebo zmeškáte Grinche!" A už byla pryč.
"Dobré ráno, zlato." Zamumlala jsem a přitulila se k němu. "Čím je starší, tím je horší."
"To teda. A netul se, nebo nevstaneš!" Krátce mě polechtal a vyskočil z postele dřív, než jsem stihl vzít polštář a plácnout ho po hlavě.
Naštěstí aspoň jedno dítě máme rozumné a to naši nejstarší dceru, která alespoň svým starým rodičům přichystala šálek kávy a hned jim ho vrazila do ruky.
"Já rozdávám dárky!" Ozval se Henry. "Jako nejstarší z dětí a jediný syn, takže hned po tatínkovi hlava rodiny." Zazubil se. "A hned první dárek je pro maminku a tatínka." Podal nám obrovskou krabici, kterou jsme ihned začali rozbalovat. Našli jsme v ní velkou zarámovanou fotografii našich zlatíček a potom něco na styl koláže, která vypravovala vznik a další vývoj naší krásné rodiny. Tím mě dětičky zase dohnaly k slzám, všechny jsem je zulíbala a málem umačkala. Se nad tím zase budu roplývat až do dalších Vánoc!
"To jen abyste věděli, že ať už se stane cokoli, tak jsme pořád rodina." Vysvětlila Grace.
Další seznam věcí, co ležely pod stromečkem, vůbec není nutný, protože nic nepřekoná to, co nám daly děti.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 M M | 9. prosince 2015 v 18:06 | Reagovat

Opět skvělý díl! Teď se i tématicky hodí!! :) ...Doufám, že se tu brzo objeví pokračování!! :) :-)

2 WaclawX WaclawX | E-mail | 17. ledna 2017 v 21:18 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na bestmeryl.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama